Vítězství je v rovnováze

Výňatek z rozhovoru s prof. JUDr. PhDr. Leopold Jaroslav Pospíšilem, Ph.D., DSc. , laureátem Ceny Neuron za přínos světové vědě 2016 - obor společenské vědy :

PRÁVNÍ SYSTÉMY ODPOVÍDAJÍ RŮZNÝM KULTURÁM

Text: Josef Matyáš

Věnujete se výzkumu právních systémů v různých částech světa, například u kmene Kapauků na Nové Guineji, nebo Inuitů na Aljašce a u tyrolských sedláků v rakouském Obernbergu. Vyskytují se v těchto právních systémech zkorumpovaní soudci? Pokud ano, jak jsou tito usvědčení soudci potrestáni?

Korupci jsem nezaznamenal, ale jsem si jist, že existuje. U Eskymáků, Kapauků a Hopi indiánů soudí spory většinou náčelník nebo jiný pohlavár. Pokud se mu prokáže korupční jednání, je jednoduše zbaven vůdcovské pozice. Jeden zkorumpovaný náčelník Kapauku byl potrestán černou magií a zemřel – kdo věří na magii, tak jí také podlehne. Dnešní Česká republika má velkou většinu zkorumpovaných soudců z dob komunismu, anebo to jsou jejich „žáci“. Všichni soudci převzatí z Gottwaldova repertoáru jsou nejen zkorumpovaní, ale mnozí posílali na smrt Čechy a Slováky na základě lží a stranických podvodů. Zatímco Milada Horáková je nynější českou propagandou oslavována, soudce, který jí poslal na popravu, zůstal nepotrestán. Takovou korupci jsem našel jen v komunistických režimech.

Můžete uvést několik konkrétních případů, jak se lidé na Nové Guinei a na Aljašce trestají za podvod, krádež, vraždu a za zabití z nedbalosti?
Obecně platí, že zločineec je za vraždu, opakované podvody a zlodějství popraven. Kapaukové na Nové Guineji používali trest smrti běžně. Samozřejmě znali i jiné způsoby sankcí, například trest poranění, kdy se zločinci prostřelí stehno, nebo trest zmlácení. Odsouzenec neví, jak soud rozhodl, zda bude usmrcen, nebo potrestán jinak. Poprava probíhá tak, že pět příslušníků kmene se k němu potají přiblíží zezadu a zastřelí ho šípy. Jeden z katů pak musí být příbuzný odsouzeného. Naopak u eskymáckého kmene, který jsem zkoumal, je trest smrti vykonáván dost brutálně – odsouzený je většinou umlácen kyjem. Obecně lze říct, že u většiny původních kultur je trest smrti poměrně běžný. Změnili to až kolonizátoři, kteří považovali takový trest za nehumánní, a zrušili ho.

Znají v právních systémech přírodních národů udělování milosti?
Udělení milosti –v našem smyslu– v kmenových společnostech neexistuje.

Významný je váš objev „právního pluralismu“, stavu, kdy se lidé v různých oblastech světa řídí různými právními systémy. Můžete tento termín přiblížit? 
Právní pluralismus je výsledkem analýzy různých civilizací, kmenů a podobně. Podle údajů z těchto analýz jsem právo empiricky definoval čtyřmi kritérii. Za prvé rozhodnutí soudce, náčelníka, krále či jiné autority. Toto rozhodnutí k sobě váže žalobce a viníka. Dále musí rozhodnutí obsahovat buď referenci k existenci právního principu (zákon), nebo úmysl aplikace použitého rozhodnutí ve všech stejných případech. Posledním kritériem je sankce. Na základě této definice má každá sociální skupina (například stát, kmen, klan, univerzita, rodina...) svoje právo.

Existuje právní systém, který považujete za ideální pro většinu lidí?
Takový systém neexistuje, kvůli různým kulturám.

Jakou věkovou hranici považujete adekvátní pro trestní odpovědnost?
Graduovanou věkem a typem činu.

Jaký právní postup přírodních národů by se podle vás mohl využít v právním systému USA nebo jiné západní země? 
Hlavní je, aby se zkoumala skutková podstata případu, a nikoliv zločinně používaný legalismus, praktikovaný českými soudci.

Co si myslíte o tom, když západní civilizace implantuje do zemí s jinou právní kulturou svůj právní systém?
Právní kulturu nelze transplantovat. Určitá implantace západních právních systémů byla příliš benevolentní, ale jistě byla lepší než následující vzájemné vraždění kmenových skupin například v Africe.

Přednášíte pravidelně i v Česku, jak byste změnil systém českých vysokých škol? Co z amerického modelu považujete za zásadní pro jeho úspěch? 
Americké univerzity, obzvláště ty slavné, jsou soukromé, a proto jsou politicky nezávislé. Univerzitní profesory jmenuje univerzita, nikoli prezident jako tomu je u nás.

Text: Josef Matyáš

Zdůvodnění nominace prof. Pospíšila na Cenu Neuron za přínos světové vědě

„Leopold Pospíšil, právník a antropolog, dlouholetý profesor yalské univerzity, je typem vědce, jehož přínos světové vědě je mimo veškerou pochybnost. Leopold Pospíšil již v 50. letech minulého století prováděl terénní výzkum na Nové Guineji a založil nový vědní obor Antropologie práva. Jeho další mnohé výzkumy na poli antropologie Indiánů, Eskymáků i tyrolských sedláků se vyznačují zásadním posunem vědeckého poznání hned v několika oblastech – antropologie, právních systémů či ekonomie. Dalším významným dokladem unikátního vědeckého pojetí antropologie Leopolda Pospíšila představují jeho žáci, kteří patří k vynikajícím pokračovatelům jeho školy.“

– prof. Miroslav Bárta, garant pro obor společenské vědy

 

Napsali o něm:

 

Niccoló Machiavelli, (žil a tvořil v letech 1469 - 1527)  :
"A je třeba si připomínat, že nic nezačíná tak obtížně, není nebezpečnější prosazovat nebo nejistější ve svém úspěchu, než se ujmout vedení nad zaváděním nového pořádku věcí. To proto, že takový inovátor má za nepřátele všechny, kterým se dařilo za starých podmínek, ale jen vlažné obránce v těch, kterým se může dařit mnohem lépe v kvalitách nových. Tento chlad je částečně důsledkem obav z odpůrců, kteří mají moc a zákony na své straně, ale dílem plyne i z nedůvěřivosti lidí, kteří váhají uvěřit novotám, dokud si nezískají dlouhodobé zkušenosti s nimi. "